Jedním z nejznámějších a nejviditelnějších prvků EZS jsou pohybová čidla. Za mnoho let používání byly vyzkoušeny různé technologie pro sledování pohybu osob ve střeženém objektu.Není jednoduché vybrat vhodnou technologii a nastavit správně čidlo tak aby byla citlivost dostatečně vysoká a přitom nedocházelo k vyvolání planého poplachu. Po letech zkoušek se nakonec technologie ustálila na dvou používaných systémech a jejich kombinacích.
Před nedávnou dobou se na trhu objevila nová generace pohybových čidel, zpracovávajících signál ze senzorů digitálně. Revoluční řešení úplné digitalizace detekce již od výstupního signálu z IR senzoru představuje "skokové" zdokonalení zpracování a tím i spolehlivosti detektorů. Přímý převod signálu do digitální podoby podstatně zlepšuje jeho rozlišení, nezkresluje průběh a zvyšuje odstup signál - šum. Oproti tradičním analogovým detektorům není signál před vlastní analýzou zatížen šumy ani nelinearitami vznikajícími při analogovém zpracování. Digitální technologie radikálně snížila počet použitých součástek v čidle, zvýšila spolehlivost a teplotní stálost, při různých frekvencích rušícího signálu čidlo vykazuje rozdílnou odolnost. Tím je dosaženo zvýšení odolnosti proti falešným poplachům a zároveň zvýšení procenta odhalení pohybu pachatele v hlídaném prostoru.
Systém využívající infračerveného světla (IR - infra red). Jde asi o nejpoužívanější systém čidel. Systém PIR vychází nejlevněji z pohybových čidel a přitom jeho technologie patří mezi nejspolehlivější - dochází k vysoké úspěšnosti při detekci pohybu a při vhodném nastavení i k malému výskytu falešných poplachů způsobených např. pohybující se záclonou v průvanu apod.
Systém využívající mikrovlnného záření. Zařízení reaguje na pohyb vodivých předmětů v hlídaném prostoru (lidské tělo je velmi vodivé, obsahuje cca 70%vody). Při nastavení menší úrovně citlivosti však systém nemusí za všech okolností vyvolat poplach a proto se mikrovlnná technologie v čidlech pro běžné prostory většinou nepoužívá samotná ale v kombinaci s PIR technologií.
Aby byla zajištěna maximální ochrana prostorovými pohybovými čidly a přitom byl minimalizován počet falešných poplachů, začala být jednotlivá čidla zdvojována. Pro vyšší bezpečnost bývají proto čidla konstruována i s konstrukcí PIR / MW a Dual PIR.
V některých hlídaných prostorách žijí s majiteli i domácí zvířata. Při použití standardních pohybových čidel by tato zvířata vyvolávala poplach při každém svém pohybu a tak by majiteli nezbylo nic jiného, něž tato zvířata umístit mimo střežený prostor nebo prostor pohybovými čidly nestřežit. Z těchto důvodů jsou na trhu k dispozici pohybová čidla s posunutou geometrií detekce, na základě které vzniká "hluchý" prostor pro pohyb domácích zvířat bez vyvolání poplachu. Na druhé straně spolehlivě detekuje člověka (pachatele). Principem není snížená citlivost, ale prostorový princip. K vyvolání poplachu je nezbytné narušit obě posunuté charakteristiky najednou, což je znemožněno menším rozměrům zvířete. Proto nelze jednoznačně určit limitní hmotnost nebo velikost ignorovaného zvířete. Vše závisí na umístění detektoru a na minimální vzdálenosti, na kterou se může zvíře přiblížit.
Nedílnou součástí každého systému EZS je použití tohoto jednoduchého, lež velmi účinného snímače. Magnetický kontakt by neměl chybět na žádných dveřích ani okně vedoucích do chráněného prostoru. Prvek je složen ze dvou částí - magnetu a snímací cívky. Jedna jeho polovina - pasivní magnet, je vždy nainstalovaná na křídle okna / dveří, druhá polovina - snímací cívka je pevně namontována na rámu okna / zárubni dveří apod. V okamžiku, kdy dojde k oddálení obou součástí cívka rozepne / sepne kontakt a dojde tak k vyhlášení poplachu.
Jedná se o hlukový snímač nastavený přesně na frekvence zvuku rozbíjeného, lámaného, tříštěného, ale i řezaného skla. I když by senzor neměl pracovat samostatně neměl by chybět ve všech místnostech, kde je možné poškozením skleněné plochy narušit chráněný prostor.
Kouřové čidlo reaguje svými aktivními prvky na chemické složení kouře a tím vyvolává poplach. Kouřová čidla vhodně doplňují systém EZS všude tam, kde by mohlo např. zkratem na elektrospotřebiči a následným samovznícením dojít k požáru. Moderní materiály jsou většinou obtížně zápalné a doutnají poměrně dlouho, než dojde k jejich vznícení. V této době, kdy navenek není ještě nic vidět již kouřové čidlo vyhlašuje poplach.
Vzhledem k celkem specifickému použití kouřového čidla a potřebě chránit některé prostory pouze proti požáru se vyvinula samostatná odnož slaboproudu. Elektronické Protipožární Systémy (EPS) obsahují pouze kouřová čidla (a ev. čidla kontroly teploty) a mají za úkol chránit objekty před vznikem požáru.
Infrazávory se používají všude tam, kde není možné hlídat prostor jiným způsobem nebo tam, kde to není žádoucí. Jejich použití je např. u plotu zahrady, kdy se rozmísťují čidla po obvodu zahrady. V takovém případě je možný pohyb vně plotu i uvnitř zahrady (pokud je to žádoucí). Infrazávora je složena ze dvou dílů, kdy každý díl obsahuje vysílač i přijímač IR světla. Oba díly se umísťují proti sobě, jejich dosah může být až několik set metrů. Poplach nastává v okamžiku, kdy osoba - narušitel přetne světelný paprsek mezi oběma čidly. Paprsek je v neviditelném spektru světla a je pro běžné lidské oko neviditelný.
Aby se o případném narušení objektu pachatelem včas dozvěděl majitel nebo správce objektu, bezpečnostní služba s PCO (pult centralizované ochrany) a okolí objektu používají se různé systémy ohlášení poplachu. Pro vyšší míru bezpečnosti se systémy většinou kombinují a používá se jich více najednou.
Asi nejznámějším hlásičem poplachu jsou sirény. Vyrábějí a dodávají se v mnoha různých typech, velikostech a druzích. Asi nejčastěji používaným modelem je piezoelektrická siréna. Všechny mají samostatný zdroj napájení a samoochranný systém vyhlášení poplachu při přerušení vedení mezi sirénou a ústřednou EZS nebo při narušení sirény samotné. Hlasitost sirén bývá nastavená na úroveň, která je již téměř lidskému uchu nebezpečná, rovněž tón, který vydávají sirény je nastaven tak, aby byl pokud možno co nejvíce slyšitelný.
Aby byla ochrana objektu efektivnější, používají se automatické telefonní hlásiče. Toto zařízení je naprogramováno tak, aby v případě vyhlášení poplachu automaticky zatelefonovalo na čísla, která má uložena v paměti. Podle typu zařízení je možné přehrát nahraný hlasový vzkaz, nebo se zařízení připojí na datovou linku PCO bezpečnostní agentury a tím poplach vyhlásí. Pro jeho připojení je nutná pevná telefonní linka.
V případech, kdy není k dispozici dostatečně kvalitní telefonní linka a je třeba pro spojení systému EZS komunikačního kanálu je možnost použití automatického bezdrátového spojení na bázi GSM sítě. GSM modul propojený s komunikátorem má možnost odeslat informaci o poplachu na předem uložená čísla formou předem nahraného hlasového vzkazu, zprávy SMS nebo formou datové informace na PCO bezpečnostní agentury (případně všechny formy najednou).
Pro neustálé sledování objektu v rozsahu 24 hodin a některých případech, kdy nelze použít systém telefonu nebo GSM nainstaluje bezpečnostní agentura, která poskytuje ochranu přes PCO svou vlastní technologii bezdrátového přenosu signálu.
V případě pevné linky připojení k internetu v hlídaném objektu je možné namísto telefonního připojení nebo bezdrátové komunikace použít datový komunikátor. Toto zařízení může průběžně informovat uživatele připojeného k internetu o různých stavech systému EZS. Toto zařízení je nejčastěji používáno u větších a složitějších systémů a pro speciální aplikace.
Aby se o případném narušení objektu pachatelem včas dozvěděl majitel nebo správce objektu, jsou budovány systémy EZS. Velmi záleží nejen na jednotlivých detektorech, ale také na způsobu, jak si s vyhlášeným poplachem poradí ústředna celého systému. Hlavní rozvodnice EZS s ústřednou se umísťuje do nejlépe střežené místnosti v objektu (např. komora, do které je přístup přes tři střežené místnosti).
Každá ústředna je vybavena několika okruhy pro zabezpečení (dle typu) u složitějších systémů se používá decentralizovaný systém propojení několika ústředen. Na každý okruh se připojuje jedno příp. více čidel. Je to proto, aby bylo možné rozlišit, ze které část střeženého prostoru byla narušena, případně aby bylo možné vhodným naprogramováním ústředny cíleně některá čidla vyřadit z provozu. Všechna čidla mají navíc propojenou smyčku, která je střežena i v době, kdy je alarm vypnutý pro případ narušení čidla jako přípravy budoucího útoku na objekt. Některé ústředny umožňují rozdělení střeženého prostoru na zóny, takže je možné např. ve dvoupodlažním domě v noci střežit přízemí, zatímco majitelé domku v prvním patře spí, příp. se normálně pohybují. Stejným způsobem se zajišťuje např. garáž, či odlehlé části zahrady s pomocí infrazávory.
Systém EZS je ovládán klávesnicí příp. několika klávesnicemi. Klávesnice se umísťuje poblíž vstupních dveří do hlídaného prostoru, aby bezprostředně po vstupu mohla pověřená osoba systém deaktivovat. Z tohoto důvodu se na čidla střežící vstupní dveře umísťuje zpoždění (např. 30s), ostatní čidla se nezpožďují. Pokud do určité doby nedojde k deaktivaci systému z klávesnice (Dallas chipu, magnetické karty, apod.) dojde k vyhlášení poplachu.
